Stavební firma - odvlhčování staveb, geotechnika, statika, zateplování

U Bechyňské dráhy 790390 02 Tábor, tel./fax: 381 255 122, e-mail: aba.tabor@volny.cz


ABA STAKO s.r.o.
Úvod -> Odstranění vlhkosti -> Mikrovlné vysoušení zdiva a dřeva

Mikrovlnné vysoušení staveb.

 
ABA STAKO s.r.o. je úzce specializovaná firma na komplexní sanační práce, se zaměřením na extrémní stavy. Jsme realizačním partnerem humanitární společnosti ADRA, pro obnovu provozuschopnosti staveb zasažených povodněmi v 08/2002.
 
Součástí našeho technického vybavení jsou i vysoce výkonné mikrovlnné vysoušeče zdiva. Kromě vysoušení zdiva, je zařízení určeno k likvidaci dřevokazného hmyzu a hub,  vysoušení dřeva, apod..
 
Princip mikrovlnného vysoušení je založen na rozkmitání molekul vody ve hmotě zdiva, vzniku tepla vytvořeného jejich pohybem a třením, přeměny ve vodní páry a následného odvětrání těchto pár. Rozkmitání molekul vody je primárním dějem v tomto procesu. Molekuly vody jsou za těchto podmínek schopny zbavit se svého energetického potenciálu, který je váže na kapiláry ve stavebním materiálu a znemožňuje odpařování.
 
Tohoto stavu není možné dosáhnout pouhým ohřevem hmoty zdiva. Tlak vodních par vzniklý mikrovlnným rozkmitáním molekul vody, se vyvíjí od středu hmoty a uvolňuje se na vzdušné líce zdiva. V podzemních podlažích pouze do interiéru (zpomaluje proces).
 
Významným faktorem je skutečnost, že při vysušení mikrovlnným systémem, dojde ve zdivu k likvidaci veškeré mikrofauny a mikroflory. Plísně a houby jsou velmi nebezpečný faktor, který souvisí s vývojem objektů například zasažených povodněmi.
 
Objekt po vysušení celého objemu zdiva, je trvale vysušen na hodnotu, která nejenom vyhovuje normě ČSN 73 0610, ale většinou tak, že už není potřebné provádět nákladnou sanační omítku. Tohoto stavu lze dosáhnout pokud s vysoušení provede včas a omítky nejsou vlhkostí a salinitou (zasolením) již zničené. V takovém případě je otlučení omítek a provedení nových (nejspíše sanačních) nevyhnutelné. U novějších objektů s tenkovrstvými omítkami, se téměř vždy podaří tyto omítky zachránit, aniž by se musely otloukat.



Mikrovlnné zařízení
v počtu 6 ks je schopno z klasického cihelného zdiva odloučit za 24 hodin až 450 litrů vody. Běžný rodinný domek zaplaven do výše 1,5 metru po dobu 4 dnů z cihel plných, na tloušťku zdiva 45 cm, s průměrnou počáteční vlhkostí 30 až 40 % objemové vlhkosti je vysušen za dobu 6 až 8 dnů. Účinnost vysoušení je závislá především na druhu použitého stavebního materiálu, stáří a kvalitě omítek (i fasádních), době trvání zaplavení objektu, výšce zaplavení apod. Nejvhodnějšími materiály pro vysoušení jsou: cihla plná pálená, smíšené cihelné a kamenné zdivo, kamenné zdivo, plynosilikáty, voštinové zdivo (např. Porotherm), škvárobetonové a pórobetonové tvárnice, sendvičové zdivo v uvedeném pořadí. Stavby zateplené vnějším kontaktním zateplovacím systémem (z polystyrenu nebo minerální vaty) se vysouší zhruba o 30 až 40 % pomaleji, jejich počáteční vlhkostní bilance je ale většinou příznivější.
Vlhkost zdiva se měří podle ČSN 73 0610 nebo objemově např. vysokofrekvenčním přístrojem Almemo 2290-4 V5.
Výše popsané zařízení lze využít i pro vysoušení zdiva objektů zasažených zemní vlhkostí.
 
Ačkoliv je provoz mikrovlnného zařízení relativně nákladný, účelnost způsobu vysoušení je ověřená. Reference na požádání předložíme.
 
Pro občany sociálně velmi potřebné, jsme v období povodní 2002 poskytovali slevu podle zatřídění klíčem obdobným, jaký je používán při posuzování humanitární organizací ADRA. Ve velmi složitých případech jsme provedli vysušení objektu zcela zdarma.

Hodinová sazba na provoz sestavy je stanovena v částce 480,- Kč /hod při provozu 6-ti zařízení.

Ing. Pavel Kratochvíl v.r.
ředitel
soudní znalec pro stavby obytné a průmyslové


Vysoušení zdiva a likvidace škůdců ve stavebních materiálech mikrovlnným zařízením.
 
Princip metody
Princip působení mikrovlnného vysoušení je založen  na přeměně energie, kterou záření nese v energii tepelnou. Důvodem je rozkmitání molekul a jiných nabitých částic elektromagnetickým polem. Uvedené molekuly a částice mají tendenci dostat s působícím polem do rovnováhy, protože se však polarita mikrovlnného pole neustále mění, tak to není možné. Při kmitavém pohybu na sebe navzájem narážejí a tyto opakované srážky a tření jsou příčinou vlastního ohřívání materiálu. Je tedy zřejmé, že mikrovlnný ohřev způsobí ohřívání objektu v celé hmotě, nikoliv od povrchu do vnitřku hmoty, jako je tomu u běžných způsobů ohřívání. Závislost množství absorbované energie na vlastnostech materiálu a charakteristice působícího záření závisí na frekvenci mikrovlnného pole, permitivitě, dielektrickém ztrátovém faktoru a intenzitě elektrického pole uvnitř materiálu.
Pro účel vysoušení materiálu a likvidace škůdců se používá vlnění s frekvencí  2450 MHz, což odpovídá vlnové délce 12,5 cm. Tato frekvence je zvolena proto, aby energie mikrovln působila nejvíce na molekuly vody.



Mikrovlnný ohřev se v některých důležitých vlastnostech liší od ohřevu běžného. Jak již bylo řečeno, působením mikrovln dochází k ohřevu v celém objemu hmoty, nikoliv od povrchu směrem dovnitř, jak je tomu při klasickém ohřevu např. sáláním. Nejvyšší teplota
je tedy zpravidla uvnitř tělesa a směrem k povrchu vlivem tepelných ztrát klesá. Důležité je proto i to, že rychlost vysoušení prakticky nezávisí na tepelné vodivosti materiálu.
Mikrovlnný ohřev je do určité míry selektivní, ohřívají se pouze části vícesložkového materiálu (předmětu, který se skládá z více materiálů), jejichž hmota mikrovlny absorbuje.
Část, která energii mikrovlnného záření neabsorbuje, se neohřívá nebo se ohřívá druhotně od těch částí, které ji absorbují  ( příkladem může být sklenice, která se ohřívá od vody uvnitř).
Při aplikaci mikrovlnného ohřevu může docházet k místnímu přehřátí hmoty energii absorbující. To je vyvoláno především nehomogenitou použitého elektromagnetického záření. To se kompenzuje pohybem emitoru  záření nebo pohybem ohřívaného materiálu.

Použití mikrovlnných technologií
Z uvedeného je zřejmé, že mikrovlnné záření může být velice užitečné tam, kde hledáme možnost rychlého ohřátí vody nebo hmot, které vodu obsahují. Proto je tato metoda praktiky využívána především pro zahřívání nebo sušení vlhkých materiálů. Byly již zmíněny klasické mikrovlnné trouby používané v domácnosti. Jinou aplikací mikrovln z této oblasti jsou zařízení používaná pro měření vlhkosti materiálů včetně stavebních. Komerčně jsou dodávány přístroje, kde je kombinována elektronická váha s malou „mikrovlnnou troubou“ o malém výkonu. Odebraný vzorek se v tomto zařízení nejprve zváží (hmotnost je možno uložit do paměti přístroje), potom se pomocí mikrovlnného pole za velice krátkou dobu (pohybující se v rozmezí několika minut) vysuší a vysušený vzorek opět zváží, aniž by bylo třeba s ním znovu manipulovat. Konečným výstupem je hodnota obsahu vlhkosti vztažená na hmotnost suchého vzorku. Zařízení pracuje rychle, velice jednoduše, a přitom s dostatečnou přesností.  
 
Existují však i metody přímého měření obsahu vlhkosti v materiálech, kdy je sledován útlum mikrovlnného záření při průchodu měřenou látkou. Pomocí kalibračních křivek je potom možno ze zjištěného útlumu odvodit i obsah vlhkosti v daném materiálu.
 
Rozsáhlé použití našel mikrovlnný ohřev po záplavách v roce 2002. Vznikla např. samostatné pracoviště, kde jsou vysoušeny zaplavené a preventivně „zamražené“ papírové dokumenty. Výhodou této metody je relativně vysoká rychlost vysoušení a při dostatečné kontrole i bezpečnost metody pro sušený materiál.
 
Průmyslové využití našly mikrovlny při vysoušení surového dřeva, často v kombinaci s horkovzdušným sušením. Mikrovlnné pole zahřeje vodu ve hmotě dřeva a tím usnadní její odpaření z povrchu. Účinnost sušení však závisí rovněž na obvodu odpařené vody z prostoru kolem uloženého dřeva. Pokud je tento obvod nedostatečný, sušení probíhá pomalu a celý prostor se nadměrně zahřívá.
 
Postupně se rozšiřují i možnosti použití mikrovlnného zářené pro vysoušení zdiva a k likvidaci biologických škůdců  (k rozšíření této metody u nás „přispěly“ rovněž již zmíněné záplavy). V prvním případě je mikrovlnami zahřívána voda v porézním systému stavebního materiálu, až jako pára z něho odchází (podobně jako v případě sušení dřeva). Ve druhém případě vysoká teplota vody (vyvolaná opět absorpcí mikrovlnného záření) živé organismy (hmyz, houby apod.) usmrtí.

Standardní mikrovlnné zařízení (pro vysoušení nebo pro likvidaci živých organismů) se skládá z vlastního emitoru záření (magnetronu), které je vlnovodem (anténou) směrováno na ošetřovaný povrch. Emitor je napájen z vysokonapěťového transformátoru a celé zařízení obsahuje ještě řídicí jednotku. Emitory pracují s výkonem 850 W (nejčastěji), některé s výkonem vyšším, většina zařízení se skládá z několika emitorů, čímž je možno dosáhnout vyššího celkového výkonu i větší ozařované plochy. Pro bezpečnost ošetřovaného materiálu je velice užitečné, má-li zařízení možnost regulace příkonu – plynulou nebo skokovou, v předem nastavených krocích. Pro ošetřování větších ploch je nutné účinnou část zařízení posunovat podél ozařovaného povrchu. Tento posun může být prováděn ručně nebo může být automatický.
 
Nadměrná absorpce záření materiálem může vést k jeho přehřátí, což v případě ozařování dřeva vyvolává nebezpečí požáru, v případě zdiva mnohdy nebezpečí poškození. Proto je vhodné v průběhu aplikace mikrovlnné metody kontrolovat teplotu ozařovaného povrchu, lépe i tepelnou uvnitř materiálu, a to buď průběžně, nebo (častěji) periodicky. \pro sledování povrchové teploty je možné použít i bezkontaktní teploměry, termovizní kamery apod. V případě vysoušení je nezbytné kontrolovat i obsah vlhkosti v sušeném materiálu – opět periodicky. Je-li cílem likvidace biologických škůdců, je účinnost ošetření kontrolována zpravidla po skočení ozařování. Délka ozařování, případně intenzita záření jsou voleny podle velikosti objektu (tloušťky materiálu) a jeho charakteru, v úvahu se bere i typ organismu, který je třeba zlikvidovat.
 
Vysoušení zdiva
Mikrovlnným ohřevem je možno podstatně urychlit vysoušení zdiva, při správně voleném zařízení a jeho aplikaci (především výkonu a době působení) nedochází ke změně struktury stavebního materiálu. Bylo zjištěno, že teploty při ozařování se pohybují v takovém rozmezí, že nedochází ke ztrátě krystalické vody u sádry ani hydratační vody u hydraulických pojiv.Rovněž výsledky měření rtuťové porozimetrie neprokázaly změny porézní struktury sušených materiálů. Čas potřebný k vysušení zkoušených vzorků se pohyboval v hodinách (bohužel zpráva neuvádí velikost používaných vzorků). Rychlost vysoušení však nezávisí pouze na množství přítomné vody a použitém výkonu zařízení, ale i na tom, jak je odváděna z porézního systému a na jejím obvodu od povrchu sušeného materiálu.
 
Určité problémy mohou nastat při sušení betonu. I při srovnatelném výkonu emitoru byla při srovnávacích měřeních jeho teplota v porovnání s jinými materiály (pálenou cihlou apod.) podstatně vyšší. Tento fakt se vysvětluje přítomností vody v produktech hydratace cementu, její odstranění však není cílem sušení.
 
Princip mikrovlnného vysoušení je příčinou toho (jak již bylo několikrát zmiňováno), že se teplo uvolňuje uvnitř sušeného materiálu. Tím dochází ke vzniku vnitřního tlakového gradientu (teplejší voda i vznikající vodní pára mají větší objem než původní chladná voda) a ten způsobuje vytlačování vody k povrchu.
 
Likvidace biologických škůdců
Zvýšení teploty nad kritickou hranici, kterého je možno dosáhnout působením mikrovln na živé organismy, samozřejmě způsobí jejich uhynutí. Toho je využíváno při sanaci stavebních materiálů, zejména dřeva napadeného dřevokaznými houbami nebo hmyzem. Ve srovnání se stavebním materiálem – zdivem nebo dřevem – obsahují živé organismy podstatně více vody, proto i ve větší míře absorbují mikrovlnné záření. Množství dodané energie potřebné pro jejich likvidaci tedy může být nižší, případně čas ozařování kratší. Zásah je však samozřejmě jednorázový (podobně jako sanace radioaktivním zářením), materiál, je-li umístěn ve „vhodných“ podmínkách, může být bez dalšího (chemického) ošetření znovu napaden.
 
Rizika spojená s aplikací
Použití mikrovlnných zařízení má samozřejmě i svá rizika. Jedním z nejčastějších  je přítomnost kovových předmětů v ozařovaných konstrukcích. Kovy absorbují mikrovlnné záření v podstatně větší míře než voda a tudíž se i více zahřívají. To může vést k lokálnímu přehřívání ozařovaného objektu, v případě dřeva i ke vzplanutí. Kovy představují omezující faktor při již zmiňovaném vysoušení archiválií. Byl zaznamenán i případ poškození dřeveného oltáře při mikrovlnné likvidaci biologických škůdců, protože obsahoval hřebíky a tento fakt nebyl vzat v úvahu při provedení zásahu.
Jiným případem může být paradoxně vysoká rychlost vysoušení mikrovlnami. Některé materiály (opuka, někdy i dřevo) velice špatně snášejí prudké změny obsahu vody. To může být doprovázeno změnami objemu sušené hmoty. Zde je vhodné provádět zásah se nižším výkonem zařízení. Stejná zásada platí i pro velmi vlhké zdivo, kdy plný výkon zařízení by mohl vyvolat např. odtržení omítky.
 
Problémem může být i vysoušení materiálu, ze kterého nemůže vodní pára volně odcházet.
Příkladem může být zdivo pokryté keramickými obklady nebo zdivo s polystyrénovou zateplovaní vrstvou.V obou případech může vodní pára odcházet pouze nepokrytou plochou, což její odvod zpomaluje. Někdy je v takových případech provádět vysoušení přerušovaně s časovou prodlevou mezi jednotlivými kroky. Vodní pára z vysoušeného materiálu odchází po určitou dobu i bez dodávání další energie zářením.

Poptávka

Jméno: Město, PSČ: Ulice, číslo: Mobil: Telefon: E-mail: Text poptávky:
Novinky

Vytvoříme vám cenovou kalkulaci, posoudíme stav objektu.

Kontakt

ABA STAKO s.r.o., Kosova 2894, 390 02 Tábor, IČ: 26032929, DIČ: CZ26032929

Provozováno CMS / Eshop (c)2017 Czechproduct.cz s.r.o. | podpora | mapa webu